Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Dovolený den (mateřská 100x jinak)

Přišlo krásné pondělí a jako matka na mateřské dovolené, dá-li se to tak nazývat, jsem se rozhodla, že je čas toho využít. I vyrazili jsme z Barrandova na Smíchov pořídit tomu stále rostoucímu rošťákovi nějaká pyžama. Snadný úkol, slunný den, co víc by si člověk mohl přát. Dokonce mi zavolali z jakési společnosti, že mi jako svému V.I.P. klientovi nabízejí finanční poradenství. S nástupem na mateřskou (nebo s nástupem krize?) jsem se z neznámého důvodu stala V.I.P. klientkou řady takových firem, protože mi s takovou nabídkou volají neuvěřitelně často a zpravidla vůbec nechápou, proč je odmítám nebo tvrdím, že nemám čas a nepotřebuji úvěr, přeúvěrovat úvěr a zároveň spořit na výstavbu, na důchod, případně si pojistit život, eventuelně naspořit na důchod tomu roběti v kočárku. Mám za to, že sama zvládnu zhodnotit, že momentálně nemám další peníze na spoření a že bych si neměla nic půjčovat, když mám zrovna mizivé příjmy, ale odborníci by to patrně uměli zhodnotit jinak.

A jsme na zastávce. Nízkopodlažní tramvaj nikde, i když podle jízdního řádu už nějaká měla jet. Věřím, že je spousta lidí nesnáší, ve špičce se do nich vejde opravdu málo lidí, sedadla jsou úzká i na má ramena a v prostoru ke stání není, kde se držet. Proto mi přijde s podivem, když mimo špičku jezdí méně, vždyť schválně nejedu v době, kdy bývá plno, a nejspíš to tak dělá spousta matek... Nechám ujet asi čtyři vysoké, do páté tramvaje už radši kočár vystrkám za pomoci paní, která v druhé ruce táhne tašku s nákupem. Mladík, který nesl jen mobil a setrvale se na zastávce držel o třicet metrů dál, jako by toužil nastoupit do zadního vozu, za námi přiskočil hned, když nás tam ta paní pomohla nastěhovat. A už jsme na Andělu. Na výstup jsem se domluvila s jinou paní, onen mladý pán měl stále plné ruce mobilu a žádný ochotný anarchista či rastaman v dohledu (dready se ukázaly být celkem spolehlivým ukazatelem ochotného pomocníka, ale ochotní jsou i jiní lidé a je jich díkybohu dost).

 

A teď pyžama. Po razantním poklusu obchodním centrem zjišťuji, že už nemám miminko. To není katastrofa, dvouletý kluk je moc fajn. Ale obchodníci to vidí jinak. V Tescu ani v C&A jsem nenašla žádné pyžamo pro kluky mezi dvěma a devíti lety. Trh se řídí společenskou poptávkou, podle všeho si tedy společnost žádá, aby si sexy mladí muži zvykli spát nazí. On taky pohled na čtyřicátníka, kterak si zastrkává lem pyžamového kabátku do kalhot, frontu nevyvolá. Už se vidím, jak večer synkovi vysvětluji: „Tak to máš, hochu. Jseš velkej, tak si zvykej. Plínku už taky nedostaneš, lehni si, jak tě Pánbůh stvořil. A jestli ti potáhne na záda, můžeš se těšit, že jednou vyrosteš a třeba si najdeš nějakou, která ti záda zahřeje...“ Anebo je to tak, že zdivočelé a pánovité obchodní řetězce kašlou na všechno a je jim fuk, že nemají ucelenou nabídku, prostě prodávají to, co jejich nákupčí někde sehnali pod cenou, toť vše. Abych se poohlédla po nějakém zapomenutém obchůdku s názvem „dětské oděvy“. Do drahých značkových obchodů nejdu. Nepotřebuji finančního poradce, abych věděla, že kupovat dětská pyžamka na spotřebitelský úvěr by byla fakt kravina.

 

Ještě jsem si zaběhla mrknout se na boty. Mé vysněné tam měli – o číslo větší. V mém čísle měli jen bílé s červenými tkaničkami. Ne, že bych se cítila ve svých šestatřiceti příliš konzervativní na červené tkaničky, ale stejně jsem z nich byla trochu nesvá. Naštěstí mě tlačily a vzpomněla si na dobu kdysi dávno, kdy jsem radostně přiběhla k příteli (dnes už bývalému) do práce, že jsem si koupila boty, což vyslechl jistý starší pedagog a s ironickým výrazem utrousil: „Teď bude potřebovat kabelku.“ Pochopitelně. Ženy kabelky potřebují. Kdo četl Kischona, ví, že ji potřebuje i manželka ze všech nejlepší. A já žádnou bílou nemám. Zkrátka jsem to vzdala, i tento podzim budu tlačit kočár ve sportovních botách.

 

S pocitem porážky se vydáme domů k Barrandovu. Nechám si ujet tři vysoké tramvaje a hurá, jede nízkopodlažní. Divné ale je, že se před námi táhne těch tramvají jaksi souvislá řada a skutečně, ta naše se už od ostrůvku neodlepila, zato smůla se na nás lepí jak divá. Řidiče ani nenapadlo nám něco říct, ale nějaká paní akčně vyběhla ven, tramvajáka odchytila na ulici a vypáčila z něj sdělení, že do desíti minut se pojede. Tak jsme počkali. Matěj se vzbudil a začal být nervózní, což mi nepřidalo. Ono ve stojící tramvaji moc zábavy pro dítě není. Dočkali jsme se, ještě stačila přistoupit paní, která na vozíčku tlačila dospělého syna, a už se jelo. U lihovaru přistoupilo nečekaně mnoho lidí. Patrně si přišli pro studenou sprchu, protože ještě před další zastávkou jsme se dozvěděli, že tahle tramvaj končí (ne, že by to bylo v jízdním řádu) v Hlubočepích. „Sotva jsme nastoupili, už nás vyhazujou,“ řekl někdo smutně. Všichni si vystoupili o zastávku dřív na Zlíchově, kde se jim bude lépe přestupovat, s výjimkou nás s kolečkama, protože na Zlíchově není ostrůvek. To o zastávku dál v Hlubočepích už je. Jen je jinde než pro projíždějící tramvaje.

 

Paní s vozíčkem zoufale hlesla, že po nás jede jen jedna nízkopodlažní tramvaj a pak dlouho nic. Tuhle tramvaj pochopitelně stihnout nemůžeme, i když jsem ji obdivovala, jak rychle dokázala vozík tlačit kolem tramvajové smyčky a ještě kolem tramvaje parkující v místě, kde byl bezbariérový přejezd z chodníku přes koleje (čili už tak docela bezbariérový nebyl). Poslední nízkopodlažní tramvaj byla pochopitelně stejně zcela plná lidí, co čekali o zastávku dřív, takže vlastně nebyla ani taková škoda, že nám stejně ujela. S pomocí jiné paní jsem nastoupila do několikáté další (vysoké) a doufám, že paní s vozíčkem tam nestojí dodnes. Ven už nám nikdo nepomohl a neměla jsem jinou možnost než vystoupit metodou „horskou dráhou po schodech dolů“. Řidič nám do toho zvesela zvonil dveřmi, že zdržujeme. Asi jsem měla rovnou vyskočit a kočár hodit před sebou, vždyť vím, že spoje mají zpoždění! Oč způsobnější než tramvaják, který mi před měsícem přivřel ruku, aby to dal najevo rázněji, přičemž pak zas otevřel, abych mohla nastoupit, takže to celé vlastně jen zdržel (za hlasitého bručení pána, který nám pomáhal nastoupit a nestačil se divit: „To si snad dělá prdel.“). Bylo to lepší než tramvaják, který neváhal vejít dovnitř do vozu, aby vynadal paní, která stála ve dveřích a pomáhala nastoupit stařence o holi (není pro takové lidi nízkopodlažní tramvaj určená?), že mu nemá co blokovat dveře, označil ji za krávu a soustavně jí tykal. Suma sumárum, nemám si na co stěžovat.

 

Ještě jsme zaskočili do barrandovské pasáže, kde ještě předloni byl obchod s dětským oblečením (hurá, že mě to nenapadlo dřív). Je tam realitka.

 

Nemám boty, dítě bude spát nahé, ale můžu se třeba přestěhovat. A mohla bych nepřeberné množství svého volného času zaplnit několika pěknými návštěvami finančních poradců. Dovolená, jak má být.

Autor: Markéta Brožová Hanelová | úterý 21.9.2010 20:09 | karma článku: 17,52 | přečteno: 1383x
  • Další články autora

Markéta Brožová Hanelová

Válečný outsourcing aneb kam se poděl selský rozum?

Zdá se, že přidělení zakázky Ministerstva obrany na ostrahu muničních skladů společnosti Trade Fides vzbudilo značnou nedůvěru a nevoli, ba i jistá podezření. Přiznám se, že mně osobně spadla brada, ale z úplně jiných důvodů. V životě mě nenapadlo, že něco tak nebezpečného a strategického střeží soukromá bezpečnostní služba. Nemá Ministerstvo obrany náhodou k dispozici armádu? „V 6 objektech se nachází 30 tisíc tun munice a tomu musí odpovídat i zabezpečení objektů.“ Tolik vyjádření Ministerstva. Aha. To bylo tak...

12.4.2013 v 7:45 | Karma: 17,52 | Přečteno: 792x | Diskuse| Politika

Markéta Brožová Hanelová

Zaměstnavatelé, volte odboráře!

Přečíst si rozhovor s odborářským šéfem Dufkem vydaný v dnešním Reflexu je dokonalá léčba nízkého tlaku. O živnostnících pravil tato moudra: „Vláda jen řekla, že už nebudou vyžírat státní rozpočet. Zaměstnanec s průměrnou mzdou v ČR 25 tisíc korun zaplatí na dani 4500 korun, OSVČ se stejným příjmem a výdajovým paušálem neplatí daň žádnou. To je nelogické, nemorální.“ Pokud se někdo dostane na tak vysoký (a jistě dobře placený) post, nebude hloupý. Tuto možnost jsem vyloučila. Pan Dufek tedy záměrně lže. Tvrdí, že se zastává zaměstnanců, přitom jim věší na nos bulíky jak Brno.

4.5.2012 v 1:32 | Karma: 43,98 | Přečteno: 6935x | Diskuse| Ostatní

Markéta Brožová Hanelová

Perete se o kost, která není!

Otevřené dopisy našim odborářům a vládě ČR Milí odboráři, máte vůbec jasno, čeho chcete svým protestem dosáhnout? Taky si nemyslím, že můj syn by měl jít do důchodu po sedmdesátce. Taky se mi nelíbí navyšování našich rodinných nákladů na zdravotní péči, vzdělání dětí, bydlení, potraviny a už vůbec se mi nezamlouvá špatná vymahatelnost práv v naší zemi, korupce a rozhazovačnost státních úředníků a politiků, když dojde na státní zakázky. Jenže také se mi nelíbí účetní bilance naší země, která už delší dobu rozdává, co nemá. To prostě nejde dělat donekonečna. Měli bychom se včas zarazit a doufat, že nedojdeme až do Řecka či Španělska, ale uvědomte si, že tam míříme. Vadí vám zvyšování věku pro odchod do důchodu? Já se spíše bojím, aby nějaké důchody byly! Bez nadsázky.

12.6.2011 v 21:22 | Karma: 28,44 | Přečteno: 1379x | Diskuse| Politika

Markéta Brožová Hanelová

Chrastítka, hrkátka, štěrchátka

Přiznejte se, kdo štěrcháte? Nebo nevíte, co to znamená? Každý jsme ovlivněni svým domovským městem a krajem, o zemích nemluvě. Tak například u nás doma se používala štěrchátka. Po letech v Praze se mi narodil syn a štěrchání mi ani na um nepřišlo. Člověk taková slova zapomene (řekněme si upřímně, zrovna štěrchátko člověk od určitého věku do určitého věku nijak nevyužije) a potom, pod vlivem nového okolí, třeba začne používat nový, místní výraz. Praha pro mě byla bohatým pramenem nezvyklých, mnohdy velmi zábavných slov, a tak se štěrchátko, i když bylo potřeba, odnikud z hlubin šedé kůry nevynořilo, protože ho vytěsnila chrastítka. To vše, dokud nás nenavštívil můj bratr, který mimochodem taky žije v Čechách, a mému synkovi nezaštěrchal.

14.3.2011 v 22:33 | Karma: 12,59 | Přečteno: 2343x | Diskuse| Ostatní

Markéta Brožová Hanelová

Paralelní svět

Jen si to představte. Svět, který vyvažuje ten náš tak, aby bylo dosaženo harmonie celku. Co tady chybí, najdete tam, a naopak. Jak se tam asi žije? V každé kapse najdete klíče od bytu. Mobil vyštracháte v kabelce vždy na první pokus. V kanceláři se brodíte hromadami píšících propisek. Tiskárny mají plné tonery a počítače prázdné disky. Ponožky se vyskytují jen v párech a košile jsou vždy vyžehlené. Podrážky bot odsávají nečistoty z podlahy. Hrnečky s čajem nelze převrhnout a v každé hospodě dostanete vynikající kávu. Blíží se Vánoce, a tak tam mají teplíčko. Ideální k tomu, aby šli v rámci vánočních oslav zasadit stromek do lesa a půjčit bance nějaké peníze na lichvářský úrok. V ledničce nikdy nechybí uherský salám, rajčátka voní sluncem a chléb se druhý den nemění v drobivou cupaninu. Ve městech je nedostatek sněhu a plno parkovacích míst, ale aut jezdí málo. Veřejná doprava vás vždy pohodlně dopraví, kam potřebujete.

4.12.2010 v 16:06 | Karma: 11,68 | Přečteno: 882x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

KLDR hodnotila přesnost střel odpalem do moře. Kim posílí jaderný program

18. května 2024  10:15

Severní Korea provedla zkoušku odpalu taktické balistické střely do Japonského moře. Severokorejský...

Epidemioložka SZÚ varuje, že legionella může být ve vířivkách i osvěžovačích

18. května 2024

Vysíláme Je černý kašel na ústupu nebo stále ještě představuje hrozbu? A kde se můžeme nakazit záškrtem nebo...

Velká záhada rozluštěna. Bloky na stavbu pyramid přinesl do pouště Nil

18. května 2024

Premium Vědci možná vyřešili záhadu táhnoucí se celá tisíciletí: jak staří Egypťané dotáhli obrovské...

Klimatičtí aktivisté ochromili letiště v Mnichově, vybrali si rušné svátky

18. května 2024  8:34,  aktualizováno  9:49

Letiště v Mnichově dnes ráno dočasně přerušilo provoz v důsledku protestu klimatických aktivistů z...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 16
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2330x
Překladatelka, absolventka anglistiky a amerikanistiky na FF UK. Mým koníčkem je (mimo psaní) také cestování a focení. Fandím slušným a pracovitým lidem. Spolumajitelka překladatelské agentury Quick! Translations a spolupracovnice centra kurzů Riegrovy sady Centre.